5 nejčastějších chyb v italštině
Italština je krásný jazyk, ale některé chyby se opakují i u studentů, kteří se učí už delší dobu. V tomto článku se podíváme na pět nejčastějších chyb, se kterými se při výuce setkáváme, a ukážeme si, jak se jim jednoduše vyhnout.
1. Pozdravit v odpoledních hodinách Buongiorno! Odpoledne se již zdraví Buona sera! Zpočátku Vám to může připadat zvláštní, ale má to svoji logiku: den již v podstatě téměř uplynul a nastává večer. Pozdrav Buon pomeriggio! není v Itálii příliš používaný, můžeme ale takto pozdravit například obracíme-li se k posluchačům odpolední konference.
2. Záměna významu slov caldo a freddo. Jedná se o častou chybu zahraničních studentů, kteří se jí dopouštějí proto, že znají anglické slovo could anebo německé kalt. Falešní přátelé pletou hlavu studentům také v případě slova alto - vysoký, poněvadž alt v němčině znamená starý.
3. Andiamo in Pisa. Viviamo in Praga. Správná verze: Andiamo a Pisa. Viviamo a Praga. Zatímco u států používáme předložku in: Andiamo in Italia, viviamo in Italia, u měst volíme předložku a. Pakliže je název státu tvořen více výrazy, předložka se musí pojit se členem: in Cechia, ale nella Repubblica Ceca, negli Stati Uniti. V úředních listinách, jako například ve smlouvách, v notářských zápisech apod., se volí předložka in i u měst: Letto, confermato a sottoscritto in Bologna, il 7 agosto 2026, zatímco v běžném, zejména mluveném jazyce je toto spojení vnímáno jako chybné.
4. Qual' è la tua valigia? Pozor, sem apostrof nepatří. Správně: Qual è la tua valigia? V tomto případě krácení se totiž jedná o odsuv koncovky, ne o elizi (l'angelo). Dalším takovým příkladem, kdy apostrof nepíšeme, je krácení infinitivu: lavorar, amar, nebo krácení často užívaných slov amor, fior. Tato možnost krátit slova vedla k tomu, že se italština stala jazykem opery, jelikož slova se mohla ideálně přizpůsobit hudbě. (Student ovšem nemůže krátit slova podle svého gusta, znělo by to archaicky, pokud tato krácená verze není běžně užívaným výrazem.)
5. Psaní písmene H, acca. Dlužno říci, že s touto chybou se setkáváme ani ne tak u našich studentů italštiny jakožto cizího jazyka, ale spíše u pologramotných rodilých mluvčích. Takže: H se píše ve slově hotel a ve slovesných tvarech avere: ho, hai, ha, abbiamo, avete, hanno. Dále jej vkládáme, chceme-li zachovat tvrdou výslovnost C a G: chi, che, ghepardo, ghisa. Nepíšeme jej nikdy u spojek a předložek: o, a, ai, mele o pere, a teatro, servizio ai tavoli.